Uncategorised

Základní údaje

Kategorie: Uncategorised

Zveřejněno: 17. kvě 2025

Zobrazení: 9

Dark web působí jako anonymní útočiště pro disidenty, novináře, ale i zločince. Mnoho lidí věří, že když se připojí přes Tor, použijí VPN a platí kryptoměnou, jsou nedotknutelní. Realita? Anonymita na dark webu je křehčí, než si myslíš.

V tomto článku detailně rozebereme, jak vlády deanonymizují uživatele dark webu, jaké chyby je prozradí a jak probíhají technologické a právní zásahy, které vedou k pádům celých trhů i jednotlivců.

🕳️ 1. Co je vlastně „anonymita“?

Neexistuje „absolutní anonymita“. Místo toho mluvíme o útoku na jednotlivé vrstvy:

👉 Stačí jedna chyba – a jsi identifikovatelný.

🧠 2. Typické metody deanonymizace používané policií a zpravodajskými službami

🧬 A) Traffic Correlation Attack

Používáno NSA, Europolem, FBI
Pokud sleduješ stejný datový vzorec na vstupu (uživatel připojující se do Tor) a výstupu (exit node navštěvující trh), můžeš je statisticky spárovat.

• Sítě s mnoha uzly (jako NSA nebo GCHQ) mají výhodu: kontrolují dost Tor infrastruktury

• Nejde o 100% důkaz, ale vytváří podezření pro další kroky

📚 Případ: FBI v roce 2017 použila „trafikový matching“ ke sledování provozu na AlphaBay

🧱 B) Zlomení OPSEC uživatele

"Operational Security" je často nejslabší článek
Uživatelé si sami prozradí svou identitu:

• Recyklují přezdívky (z Redditu na darknetu)

• Používají stejný styl psaní (stylometrie)

• Píšou z mobilu se zapnutou GPS nebo „autocorrect“ v češtině

• Nahrávají obrázky s EXIF daty (např. fotka drog s GPS z mobilu)

📚 Případ: Ross Ulbricht (Silk Road) byl odhalen díky stejné přezdívce („frosty“) na Bitcoin fóru

💻 C) Malware a zero-day exploity

Technika "network investigative technique" (NIT)
Namísto prolomení šifrování vloží FBI nebo jiná agentura škodlivý skript na server. Pokud si jej uživatel načte:

• Prohlížeč (zejména Tor Browser) provede nepovolenou akci (např. otevření skrytého iframe)

• Malware získá skutečnou IP, hostname, OS verzi

• Tyto data se odešlou na server policie

📚 Případ: Hacking Team a FBI společně deanonymizovali stovky uživatelů Playpenu pomocí NIT

🔍 D) Spolupráce s provozovateli VPN / hostingu

VPN, které tvrdí, že neukládají logy, často lžou. Stačí soudní příkaz nebo korupce:

• Požádají provozovatele, aby zapnuli logování jen pro konkrétní IP

• Hostingové firmy anonymních trhů jsou v reálu pod policejní kontrolou (viz Hansa Market)

📚 Případ: Německý hosting skrytých služeb „CyberBunker“ hostoval stovky trhů – provozovatelé skončili před soudem

🕵️ E) Lidská chyba – sociální inženýrství, fízlové v chatu

Ne všichni jsou chytří. Policie běžně infiltruje:

• Jako prodejci (nabízí „levnější zboží“ pro vylákání adres)

• Jako kupující (snaží se získat PGP nebo přesvědčit k dodávce)

• Jako administrátoři – pokud padne trh, padá i jeho databáze zpráv

📚 Případ: FBI ovládala celý trh Hansa několik týdnů před jeho vypnutím, sbírala IP adresy, zprávy, PGP klíče

📉 3. Největší chyby, které vedly k odhalení

👮 4. Proč má stát navrch?

• Neomezené zdroje: technologie, botnety, AI analýzy provozu

• Přístup ke globálnímu routování – NSA, GCHQ mají možnost vidět „celý internet“

• Legislativa: tlak na provozovatele (např. zákon EARN IT v USA)

• Trpělivost: některé vyšetřování trvá i 3 roky

🔒 5. Dá se chránit?

Ano, ale ne stoprocentně. Jen minimalizuješ riziko.

Základní kroky:

🔚 Závěr

Dark web není pro každého. Není to „anonymní divočina“, ale promyšlený digitální prostor, kde každý krok může být monitorován, analyzován a propojen.

📌 Pokud nevíš, co děláš, buď opatrný – nebo vůbec nevstupuj.
📌 A pokud si myslíš, že jsi v bezpečí, přečti si tento článek znovu.

📚 Zdroje (legální, veřejné)

• FBI použila malware ke sledování uživatelů Playpen

• Ross Ulbricht a pád Silk Road

• Zátah na Hansa Market a Alphabay

• Stylometrická analýza a deanonymizace

Základní údaje

Kategorie: Uncategorised

Zveřejněno: 14. kvě 2025

Zobrazení: 26

Google – nástroj, bez kterého si mnozí z nás nedokážou představit ani jeden den. Vyhledávač, mapa, e-mail, mobilní operační systém… všechno na dosah ruky. Ale zamysleli jste se někdy nad tím, jakou daň za pohodlí vlastně platíte?

Zatímco vy hledáte recept na guláš, Google si pečlivě poznamenává, kdy jste hledali, odkud, na co jste klikli, kde jste stáli, co jste řekli, a možná i s kým jste byli.

📁 Co všechno Google o vás ví?

1. Historie vyhledávání

Každé hledání – ať už je to „bolest na levé straně břicha“ nebo „levné letenky do Bangkoku“ – se ukládá. Google ví, co vás zajímá, co vás trápí, co plánujete.

🔎 Zjistíte to zde: myactivity.google.com

2. Poloha (i když je vypnutá)

Pokud máte telefon s Androidem, Google si může pamatovat každý váš krok. Dokonce i když „vypnete“ sdílení polohy – přes Wi-Fi, mobilní sítě nebo aplikace dokáže přibližně lokalizovat, kde jste byli.

🗺 Vaše mapa pohybu: timeline.google.com

3. Hlasové příkazy a zvukové záznamy

Používáte „Ok Google“? Pak si možná neuvědomujete, že některé vaše hlasové záznamy Google uchovává. Někdy i v momentě, kdy jste to nečekali.

🎙 Poslechněte si sami: Voice & Audio Activity

4. YouTube – co sledujete a kdy

Vaše preference, politické názory, zájmy, návyky... Všechny jsou jasně viditelné ve vaší historii sledování.

📺 Správa historie: YouTube History

5. Reklamní profil

Google vytváří váš digitální profil – věk, pohlaví, zájmy, dokonce i životní fázi (např. „rodič malého dítěte“, „zájemce o hypotéku“).

🎯 Váš reklamní profil: adssettings.google.com

🛡️ Jak se bránit?

Nejde o to být paranoidní – jde o to být informovaný. Pokud chcete získat větší kontrolu nad svými daty, začněte těmito kroky:

✅ 1. Zakažte personalizaci reklam

Na stránce adssettings.google.com můžete vypnout cílené reklamy. Sice se nezbavíte reklam úplně, ale nebudou tak přesně mířené.

✅ 2. Vyčistěte svou digitální stopu

Na myactivity.google.com si můžete smazat historii vyhledávání, hlasu, polohy a dalších aktivit. Doporučuje se také nastavit automatické mazání každých 3 nebo 18 měsíců.

✅ 3. Používejte alternativy

• Vyhledávání: DuckDuckGo, Startpage

• Mapy: OpenStreetMap

• Prohlížeč: Brave, Firefox (s rozšířením uBlock Origin, Privacy Badger)

✅ 4. Zkontrolujte oprávnění v mobilu

Zvlášť na Androidu si projděte, které aplikace mají přístup k vaší poloze, mikrofonu nebo fotoaparátu. Nevěřili byste, kolik z nich to vůbec nepotřebuje.

🧹 Chcete úplně zmizet?

To už je vyšší dívčí. Můžete:

• Požádat o smazání účtu Google

• Vymazat zařízení a přejít na „de-Googlovaný“ Android (např. LineageOS bez Google Play)

• Používat anonymní e-mail (např. ProtonMail, Tutanota)

• Používat VPN, šifrované messengery, Tor...

Ale pozor – ani to není stoprocentní ochrana. I když se odpojíte od Google, vaše chování online zůstává sledovatelné pomocí cookies, fingerprintingu a metadat.

🧠 Závěr

Google nám dal nástroje, které mění svět – ale výměnou za naši digitální duši. Rozhodnutí, jestli s tím chcete něco udělat, je jen na vás. Ale první krok je vědět, co se děje.

Základní údaje

Kategorie: Uncategorised

Zveřejněno: 6. kvě 2025

Zobrazení: 78

Když se řekne darknet, většině lidí se v hlavě rozsvítí červená. Drogy, zbraně, hackeři, děsivé příběhy z temného internetu. Pravda ale není tak černobílá. Ano, temná stránka internetu opravdu existuje, ale její realita je často víc… "organizovaná", než byste čekali.

Jedním z nejznámějších fenoménů darknetu jsou tzv. tržiště – anonymní e-shopy, kde si můžeš koupit skoro cokoliv. A není to sci-fi. Tady je podrobný pohled do světa, který se většina lidí snaží ignorovat.

🌐 Co je to darknet a jak se liší od deep webu?

Darknet je specifická část internetu, kterou neotevřeš běžným prohlížečem (Chrome, Firefox, Safari). K přístupu potřebuješ speciální software – nejčastěji Tor Browser. Webové adresy tam nevypadají jako běžné URL (www.neco.cz), ale jako náhodné řetězce zakončené .onion, např.:
http://abc123xyz456def.onion

Často si lidé pletou pojmy:

• Surface web – to, co najdeš přes Google (YouTube, Wikipedia…).

• Deep web – všechno, co Google neindexuje (např. internetové bankovnictví, uzavřené fóra, školní systémy).

• Darknet (Dark web) – skrytá část deep webu přístupná přes speciální nástroje jako Tor.

A právě na darknetu najdeš tržiště, která fungují jako "černé" verze běžných e-shopů.

🏪 Jak vypadají darknetová tržiště?

Představ si něco mezi Alzou, eBayem a Bazošem – ale bez jména, bez daní a hlavně bez pravidel. Každý takový trh má obvykle:

• Kategorie zboží

• Hodnocení prodejců (hvězdičky, komentáře)

• Escrow systém (peníze se podrží, dokud kupující nepotvrdí přijetí zboží)

• Možnost komunikace (většinou přes šifrované PGP zprávy)

• Zákaznickou podporu (často anonymní "moderátoři")

Vzhledově to nebývá nic luxusního. Většinou jednoduchý design, důraz na funkčnost a bezpečnost. Ale struktura připomíná klasický e-shop – výběr zboží, detail produktu, tlačítko „koupit“, nákupní košík.

🧪 Co se tam vlastně prodává?

1. Drogy

Nejčastější a nejpopulárnější artikl. Najdeš tam všechno od marihuany, LSD, MDMA, kokainu až po prášky jako Xanax nebo Oxycodon. Prodávají se jak jednotlivé dávky, tak větší množství. Často i podle země, takže si člověk může objednat zboží jen od domácích dealerů, čímž se snižuje riziko celního zachycení.

2. Digitální zboží a účty

• Přístupy ke službám jako Netflix, Spotify, HBO (často „cracked“)

• Kradené PayPal účty

• Kreditní karty

• Botnet přístupy

• Fake ID generátory, osobní údaje, identity (tzv. "fullz")

3. Nástroje pro hackery

• Keyloggery, RATy (Remote Access Trojany)

• Phishing sady

• DDoS útoky na objednávku

• Zranitelnosti a 0-day exploity

4. Falešné doklady

Některé tržiště nabízejí falešné občanky, řidičáky, pasy, dokonce i diplomy. Samozřejmě za slušnou cenu – stovky až tisíce eur.

5. Zbraně (méně časté)

Zbraně se dříve na některých tržištích prodávaly (hlavně v USA), ale po zásazích FBI a médií je to dnes mnohem méně časté. I tak se dají najít.

🔐 Jak probíhá nákup?

Celý proces je až překvapivě „civilizovaný“, i když funguje v anonymním prostředí:

1. Instalace Tor browseru
   Stáhneš si Tor z oficiálních stránek, spustíš ho a získáš přístup do .onion sítí.

2. Přístup na tržiště
   Adresy většinou najdeš na fórech, Redditu, nebo specializovaných katalozích (např. "Dark.fail").

3. Registrace účtu
   Anonymní. Zadáš přezdívku, heslo. Někdy se vyžaduje PGP veřejný klíč.

4. Nastavení PGP šifrování
   Pro komunikaci s prodejcem se používá PGP. Je to trochu technicky náročné, ale chrání obě strany.

5. Výběr zboží + prodejce
   Kupující pečlivě sleduje reputaci prodejce (hodnocení, počet objednávek, recenze). Důvěra je tu zásadní.

6. Platba (většinou Monero nebo Bitcoin)

• Monero (XMR) je preferováno kvůli vysoké anonymitě.

• Bitcoin (BTC) je stále podporován, ale je víc dohledatelný.

7. Escrow systém
   Peníze jdou napřed tržišti, ne prodejci. Jakmile kupující potvrdí, že zboží dorazilo, prostředky se uvolní.

8. Doručení
   Zboží přijde třeba i klasickou poštou – dobře zabalené, bez zpáteční adresy, často v předmětech (např. uvnitř balíčku žvýkaček nebo v powerbance).

🤔 Proč tam lidé nakupují?

1. Anonymita – pro někoho otázka soukromí, pro jiného způsob, jak obejít zákon.

2. Široká nabídka – věci, které na povrchu internetu neseženeš (nebo nelegálně).

3. Nižší ceny – konkurence je tvrdá. Prodejci si udržují klientelu kvalitou a cenou.

4. Důvěra v systém – escrow, hodnocení, reputace. Lidé mají větší šanci, že nedostanou podvodníka.

💣 Rizika a realita

Temná tržiště nejsou bez rizika. Tady je pár věcí, které se můžou stát:

• Exit scam – tržiště se „zavře přes noc“ a admini utečou s miliony dolarů.

• Zásah FBI/Interpolu – mnoho tržišť padlo (např. Silk Road, AlphaBay, Hansa).

• Podvodníci – ne každý prodejce je poctivý.

• Chyby uživatelů – odeslání bez šifrování, špatná adresa, špatné zacházení s kryptoměnou.

📜 Slavná tržiště historie

🧠 Závěr

Darknetová tržiště nejsou jen digitální podsvětí – jsou to komplexní ekosystémy, které fungují na důvěře, reputaci a kryptoměnách. Jsou ilegální, rizikové, ale i fascinující z pohledu digitální kultury.
Ať už je někdo jen zvědavý, nebo chce pochopit, co se děje za kulisami internetu, měl by k darknetu přistupovat opatrně. Ne všechno, co se leskne v temnotě, je zlato – a často to může být past.